Nepenthes lowii x ventricosa
|
|
Poprvé bylo křížení těchto dvou druhů provedeno v Německu Johanessem Marabinim.
Od té doby bylo křížení provedeno minimálně jednou znovu, protože rostliny vzniklé kombinací těchto dvou druhů jsou mimořádně pohledné a vykazují řadu kladných pěstitelských vlastností.
Já jsem se o existenci tohoto křížence poprvé dozvěděl při pročítání seznamu pěstovaných rostlin jakéhosi zahraničního pěstitele.
Když jsem se nad touto položkou zamyslel, došel jsem k závěru, že kříženec musí být poměrně nevzhledný,
protože kombinace baculaté láčky N. ventricosa a zaškrcené, zhora mísovitě rozšířené láčky N. lowii musí být přinejmenším neforemná.
Vytvořil jsem si tak vůči tomuto hybridu určitý negativní předsudek, který byl chybný a vycházel z mé tehdejší neznalosti obou druhů.
Poprvé jsem se s křížencem N. lowii x ventricosa (= N. x briggsiana) osobně setkal ve sbírce Andrease Wistuby v Německu.
Rostlina měla velké množství listů, byla poměrně drobná a doslova obsypaná láčkami stejně jako dobře narostlý jedinec N. venricosa.
Láčky však byly dokonalými zmenšeninami "záchůdků" N. lowii, po N.ventricosa byly pouze menší a měly vyvinuté tenké červené obústí.
|
Atraktivní vzhled získala N. x briggsina zejména po druhu N. lowii.
Tento druh je bezpochyby jeden z nejbizarnějších druhů láčkovek. Spodní láčky N. lowii jsou soudečkovité,
zpravidla fialově zbarvené. Obústí těchto láček je velmi masivní a tuhé. Velmi neobvyklým znakem jsou husté a dlouhé štětiny visící ze spodního okraje víčka směrem do nitra pasti.
Na spodní straně víčka se nalézají žlázky produkující bílou, energeticky bohatou hmotu, která láká hmyz. Ten, ve snaze dostat se ke zdroji potravy sklouzne po hustých štětinách přímo do nitra láčky.
Spodní láčky druhého z rodičů jsou velmi podobné, výrazně se liší pouze zbarvením, které je buď zelené nebo jen lehce načervenalé a absencí trnů na spodní části víčka.
Spodní láčky křížence proto velmi upomínají na samotnou N. lowii, jsou o něco masivnější a nemají tak vyvinuté trny na spodní straně víčka.
Drobná, temně zbarvená spodní láčka křížence Nepenthes lowii x ventricosa.
Nepenthes lowii se však proslavila zejména díky zvláštně tvarovaným horním láčkám.
Ty jsou ve střední části nápadně zaškrcené a jejich tvaru dominuje mísovitě rozšířená, fialově zbarvená horní část bez obústí. Řadě lidí takto tvarované láčky připomínají záchodovou mísu.
V přírodě konec konců slouží k "odchytu" ptačího trusu a jiného detritu. Láčky N. ventricosa vypadají na první pohled úplně jinak.
Jejich celkovému vzhledu dominuje především masivní červené obústí. Pod ním, ve střední části láčky se však nalézá též velmi výrazné zaškrcení láčky, podobně jako u N. lowii.
Spodek láčky N. ventricosa je široce baňatý. To však není N. lowii tak vzdálené, protože horní zaškrcené láčky N. lowii jsou ve spodní části též baňaté i když ne tak široce.
Kdybychom vlastně vzali dobře vyvinutou větší láčku N. ventricosa a odstranili jí velké obústí, získali bychom past velmi podobnou horní záchodovité láčce N. lowii.
Z tohoto důvodu se horní láčky křížence tolik podobají atraktivním láčkám N. lowii, pouze mají lehce vyvinuté obústí, které u horních láček botanického druhu téměř chybí.
Kříženec též vykazuje řadu pozitivních pěstitelských vlastností. V první řadě je to zvýšená tendence k vytváření oněch horních záchodovitých láček.
Botanická N. ventricosa totiž velmi rychle přechází k vytváření horního typu pastí bez křídel a s napojením úponky ze zadu. Proto i kříženec přechází k tvorbě horního typu láček mnohem dříve, než botanická N. lowii.
N. ventricosa je druh, který se sice v přírodě vyskytuje ve vysokých polohách ale i přesto je velmi tolerantní vůči přehřívání a řadě dalších pěstitelských přehmatů a proto je jedním z nejvhodnějších druhů pro pěstitele začínající s pěstováním láčkovek.
Tuto odolnost a vděčnost částečně předává i kříženci. Zatímco N. lowii je z hlediska kultivace jedním z nejnáročnějších druhů, kříženec je relativně dobře pěstovatelný a může velmi dobře prosperovat i v domácích sbírkách amatérských pěstitelů,
kterým se již daří pěstovat jakékoliv jiné, snadno pěstovatelné láčkovky. Díky vlivu N.ventricosa je kříženec drobný až středně velký a zpravidla vytváří velké množství listů a láček, takže působí velmi dekorativně, aniž by potřeboval velký prostor.
|
|
|
|
|
Detail masivního obústí křížence. |
|
Zadní pohled na spodní láčku křížence. |
|
Postupem času začíná kříženec vytvářet na
spodní straně víček drobné trny.
|
Láčka jedné z rostlin tak
jak přišla z Austrálie.
|
|
Své první rostliny tohoto hybridu jsem získal v březnu 2005 z australské pěstírny Exotica Plants, kde toto křížení provedl Geoff Mansell.
Po půl roce pěstování lze konstatovat, že je kříženec opravdu lépe rostoucí a odolnější než botanická N. lowii.
Evropskou výstavu a setkání pěstitelů v Praze jsem využil ke konzultacím s několika německými pěstiteli a Ti potvrdili i můj dojem,
že australské rostliny se od německých přeci jen v některých směrech liší. Láčky australských rostlin jsou menší a více červené.
V Německu vyšlechtěné rostliny jsou však vitálnější, méně citlivé na přehřívání a ochotněji vytvářejí horní láčky.
Jsem proto rád, že se mi již podařilo získat od Christiana Kleina řízek rostliny pocházející z křížení Johannese Marabiniho a budu jen doufat, že zakoření.
|
|
Jedna z prvních láček
vytvořená po aklimatizaci.
|
