Pinguicula agnata x gypsicola patří k mým nejoblíbenějším tučnicím. Nikdy mě nepřestane udivovat svým nápadným orosením listů. Jak je zřejmé i z této stránky, jen málokdy odolám doslova třpytivé exempláře tohoto hybridu nevyfotit.
Listy středně velkých rostlin jsou zašpičatělé a velmi masivní. Díky jejich polovzpřímenému postavení a nápadnému třpytu lepivých žlázek připomínají exempláře drúzu krystalů. Listy dospělých rostlin jsou více podlouhlé a v příčné i podélné ose se přetáčejí směrem k substrátu. Květy nejsou na první pohled příliš nápadné. Jsou velké jen něco málo přes centimetr a svým tvarem nejvíce připomínají Pinguicula agnata. V barvě jsou však přesným přechodem mezi oběma rodiči a právě díky tomuto zbarvení může květ na druhý pohled upoutat - je totiž atraktivně duhový. Přechod koruny a ostruhy je navíc podélně tmavě fialově pruhovaný. Svými pěstebními nároky se kříženec velmi podobá otcovskému druhu Pinguicula gypsicola. Vyžaduje tedy vápnitý substrát a v zimním období též suchou periodu a mírné snížení teploty. Díky vlivu P. agnata je však méně náchylný k uhnívání a to jak v létě tak během zimy. Rostlinu lze nejlépe rozmnožit z drobných lístků zimní růžice. Množení z velkých letních listů je sice možné, ale je mnohem méně efektivní. |
 |
|
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
 |
 |
||
 |
||||