Heliamphory (Heliamphora)

Heliamphory mají pověst mimořádně náročných a obtížně pěstovatelných rostlin. Je pravda, že potřebují své. Pokud však zjistíme, co skutečně potřebují a toto jim dopřejeme, pak nám mohou přinášet nepopsatelnou radost. A to i v panelovém bytě…

       Je zajímavé, že všechny evropské "chovy" heliamphor používají uměle vykonstruované podmínky, které se těm přírodním podobají jen velmi málo. To je ve velkém kontrastu s naším obecným snažením přiblížit se přírodě. Zatímco heliamphory ze své domoviny rašeliník neznají, v evropských podmínkách bez něj v podstatě nejsou schopné přežívat. Výhodou je, že ve stejných podmínkách (byť uměle vytvořených) můžeme pěstovat všechny druhy heliamphor, které jinak v přírodě osidlují velmi rozličná a nesourodá stanoviště.

       Obecně heliamphory potřebují svých 6:
              · lehký rašelinový substrát (rašelina s příměsí perlitu a křemičitého písku)
              · rašeliník
              · měkkou čistou vodu
              · vysokou relativní vzdušnou vlhkost (dále RVV)
              · velmi mnoho světla
              · relativně nízkou teplotu (do 30°C)

       První tři body při troše šikovnosti a shánění opatříme. Skloubení posledních tří bodů je však nesnadné a bývá příčinou neúspěchu i u zkušených pěstitelů. Proč? Vysokou RVV zajistíme akváriem, akvárium postavíme na okno, aby rostliny měly dostatek světla a v ten moment máme v akváriu 50°C. Nedáme-li rostliny na okno, musíme jim svítit zářivkou, což je většinou nedostatečné a nebo se musíme plácnout přes kapsu a pořídit drahé výbojky. Řada pěstitelů v zahraničí (ale i u nás) se plácne přes kapsu ještě víc a pořídí si na milé akvárium chladící agregát… Tak tudy ne, přátelé! Pojďme na to jednoušeji!

       První tři body jsou poměrně jednoznačné a rozvedu je jen nepatrně. Hlavní složkou substrátu je rašelina, která by měla tvořit 70-90% substrátu. Pro odlehčení přidáváme perlit důsledně zbavený prachu (tedy kuličky o velikosti 3 - 10mm). Vhodný je také hrubší křemičitý písek (dá se koupit v akvaristice). Velikost zrnek by měla být 3 - 5mm. Do substrátu se nesmí dostat žádný prach a jíl z písku nebo perlitu. Substrát nesmí obsahovat mnoho živin, vápníku a hořčíku. Rostliny obkládáme rašeliníkem. Je vhodné, aby oddenky seděly v rašeliníku, ale kořeny neměly daleko do substrátu. Zapustíme-li oddenky do substrátu, riskujeme uhnití rostlin. Podložíme-li oddenky příliš vysokou vrstvou rašeliníku, rostliny budou do substrátu prorůstat jen velmi omezeně a budou neduživé. Voda pro zálivku a případné rosení by měla být měkká a tedy co nejvíce chemicky čistá. Vhodná je voda dešťová, destilovaná, nebo demineralizovaná. Demineralizovaná voda je ze všech tří vůbec nejčistší. Můžeme ji vyrábět doma s použitím nepříliš drahého zařízení zvaného "reverzní osmóza". Velká část pěstitelů používá vodu dešťovou.

       A co tedy s výše zmíněným konfliktem RVV x teplota x slunce? Chce to příhodné akvárium s maximálním vrchním odvětráváním, aby teplý vzduch odcházel dobře ven z akvária. Akvárium by nemělo být příliš malé. V takovém akváriu příliš rychle kolísají teploty nahoru a dolů (a s nimi i RVV) A přehřívání, jak již víme, je velmi nebezpečné. Z tohoto důvodu nesmíme jít s objemem akvária pod 30 litrů. Já mám dvě akvária o rozměrech 45 x 25 x 30cm a 50 x 25 x 30cm (š, hl, v). A kde je ten fígl? Vrchní krycí sklo by mělo krýt celou šířku akvária, ale musí být nadzvednuto nějakými podložkami naraženými na horní ohraj akvária. Větrací otvor je tak po celém horním okraji akvária. Nejteplejší vzduch v akváriu jde samozřejmě nahoru a maximálním možným odvětráváním odchází ven. Mezera mezi akváriem a sklem však musí být velmi dobře vyladěná!!! Je-li sklo příliš nízko, rostliny se nám budou přehřívat a uhynou. Bude-li příliš vysoko, uschnou. Správnou výšku určíme pomocí rašeliníku v květináčích. Postupně podložky zvyšujeme až do chvíle, kdy začne rašeliník zasychat. A to je ta hranice. O kousek je snížíme, aby nezasychal, a pak bude heliamphorám dobře.

       Orientace okna, na kterém je akvárium postavené, by měla být východní až jihozápadní. Nejideálnější je jihovýchod až jih. Západ je příliš "teplý" a poskytuje už málo světla. Severní orientace jsou sice chladné, ale světelně zcela nedostatečné.

       Od popisného návodu nyní slohově odbočím k malému vyprávění o tom, jak se má péče o heliamphory vyvíjela. Rád bych ukázal, co vše tyto rostliny snesou, čím je možné jim přilepšit, jak toto přilepšení ocení, neocení a zda je to vůbec nutné… Přinesl jsem si svého času několik pěkných rostlin od Ing. Františka Pacáka, založil jsem pro ně výše popsané akvárium, vyhodil jsem z parapetu tác s rosnatkami, nastěhoval místo něho heliamphory, zaléval jsem je a ono to skutečně šlo!!! Rostliny prosperovaly a dělaly mi radost. Po půl roce jsem se tedy rozhodl, že jim začnu věnovat větší pozornost a začnu plnit láčky vodou. To prý dělá heliamphorám dobře. Musím se však přiznat, že jsem tak v oné době činil velmi brutálně… Při zalévání rostlin konví jsem mimo jiné chrstnul trochu vody i do láček. Žádné rosení. I tak to ocenily a začaly růst o poznání lépe. Po několika měsících jsem si pořídil tlakový rozprašovač a konečně jsem začal své heliamphory mlžit. Bylo to šetrnější. Dostal jsem tak vodu i do láček malých rostlin, které jsem konví polít nemohl. Velké rostliny se však tvářily, že je jim jedno, jestli do nich vodu liju konví, nebo rozprašovačem. Chtělo by se mi tedy napsat: "Heliamphory mám pěkné. Na rozdíl od ostatních pěstitelů je však zalévám vodou z kohoutku. Kdybych nebyl líný a používal děšťovou nebo destilovanou vodu, mohly by mi i kvést". Ještě před měsícem bych toto napsal. Dnes již ne! Kvetou i tak! Při zálivce naší mírně tvrdou vodou mi vykvetla první heliamphora! … před třemi týdny se nám však zhoršila kvalita vody a to tak kriticky, že se mi na heliamphorách udělal vodní kámen… Takže už si vozím "destilku" ze školy.

       Častá je otázka letnění heliamphor. Je možné mít v létě heliamphory venku? Přežijí to vůbec? Dělá jim to dobře? Možné to je! Ovšem jen v případě, že máte venkovní skleník s výrazně chladnějším koutem. (Většinou někde dole, poblíž betonového sklípku.) Pak vezměte celé akvárium i s heliamphorami a tak, jak ho máte doma, jej umístěte do tohoto kouta. Porostou krásně! Napodobíte jim přeci jen jednu přírodní podmínku - rozdíly denní a noční teploty. Rostliny nebudou větší, ale lépe se vybarví, celkově zesílí, pasti budou mít vypracovanější tvary a rychleji se "přepnou" z juvenilních láček na láčky dospělých rostlin.

       Na závěr bych chtěl dát ještě doporučení začínajícím pěstitelům heliamphor ohledně výběru druhů. Za výše popsaných podmínek se mi daří pěstovat všechny dosud popsané druhy heliamphor. Cítím však, že některé z nich jsou tolerantnější a snesou i některé drobnější přehmaty. Pro začátek bych tedy doporučil klasickou trojku H. minor, H. heterodoxa a H. nutans. H. minor si pořiďte tehdy, bojíte-li se přílišného slunečního úpalu. Je ze všech druhů nejsvětlomilnější a toleruje výraznější poklesy RVV. Můžete tedy "smažit" a můžete dobře větrat. Naopak H. nutans snáší i výraznější zastínění. Ovšem přiměřeně heliamphorám. Alespoň hodinku slunečního svitu denně by mít měla. Použiji-li metaforu, pak H. minor se blíží svými nároky špirlicím a H. nutans spíše láčkovkám. Daří-li se vám jedno, nebo druhé, víte kterou z těchto dvou pro začátek zvolit. H. heterodoxa je takový střed. Velmi elegatním druhem je také H. ionasii. Patří k méně náročným, ale roste mimořádně pomalu. Kdo by chtěl vsadit na obecnou poučku, že kříženci se snadněji pěstují, pak dám dva tipy na rostliny pěkné a skutečně vděčné. Prvním z nich je H. heterodoxa x ionasii, která patří mezi velké druhy, dobře roste a má velmi elegantní tvar pastí. Svými nároky na světlo, teplo atd. patří mezi střed. Nejbezpečnější úspěch však slibuje asi H. hetrodoxa x minor, která se tváří mimořádně spokojeně od podmínek zlatého středu po tvrdý úpal jako H. minor. Tvarově se tento kříženec odlišuje od ostatních druhů, rozhodně není fádní a opravdu stojí za to.

       Takže, přátelé, pěstujte heliamphory! Ať vám brzy kvetou, dáme květy dohromady a uděláme díru do světa s jejich novými kultivary!