Špirlice (Sarracenia) se přirozeně vyskytují
na jihovýchodě USA a patří mezi největší masožravé rostliny světa. Duté listy
(láčky), které slouží jako padací pasti, dorůstají u největších druhů délky
kolem jednoho metru. Do každé z nich se může ulovit až několik set kusů
much, vos a jiného středně velkého hmyzu. Ten je lákán pestrými barvami láček a
nektarem, který je vylučován kolem obústí a na víčku láčky. Víčko se nezavírá,
slouží jako přistávací plocha pro hmyz a obrana proti zaplnění pasti dešťovou
vodou. Bylo popsáno 8 druhů špirlic: Sarracenia alata, S. flava,
S. oreophila, S. minor, S. purpurea, S. psittacina,
S. leucophylla a S. rubra. Všechny pocházejí z nám klimaticky
podobné oblasti a v našich podmínkách patří k nejvděčnějším a nejsnáze
pěstovaným masožravým rostlinám. Z původních botanických druhů byla vyšlechtěna
řada hybridů, které se prodávají nejčastěji. Takové rostliny vykazují nové
kombinace tvarů a barev, které botanické druhy neposkytují.
Zálivka: maximální, podmokem do podmisky
Oslunění: maximální (východní, jižní nebo západní
okno)
Teplota letní: 10-
Teplota zimní: 0-
Relativní vzdušná vlhkost: 50 – 70%
Substrát: rašelina s hrubším říčním pískem (4:1)
Hnojení: žádné!
Krmení: není potřeba
Rostliny lze
nejlépe pěstovat celoročně na parapetu slunného okna. V létě špirlicím
vyhovuje pokojová teplota, a snáší i větší přehřátí. V zimě ocení mírný
pokles teploty. Stačí zajistit, aby pod oknem nebylo zapnuté topení a rostliny
tak neměly v zimě tepleji než v létě. Pokud máme možnost, umístíme
rostliny na zimu na chladné a světlé místo. Od dubna do října je možné mít
špirlice venku. Hladinu vody v misce udržujeme 0,5 -